Proč matky nemohou být filosofové

21. září 2011 v 9:41 | Mami |  :: na téma
"Já také nemám rád dětský pláč, ale když ti brečí vlastní dítě, je to něco úplně jiného!", řekl mi kdysi jeden pomocný dělník na dráze, aniž by věděl, že pronesl jeden z významných postulátů, ze kterého lze vyvodit řadu dalších tvrzení.

Filosof potřebuje ke své práci dva základní předpoklady: ticho a duševní klid. Proto také většinu významných filosofických děl sepsali muži. Ženám-matkám se ani jednoho příliš nedostává. Ticho je od narození potomka vzácný pojem, stejně jako duševní klid. Většina matek se nedokáže jen tak zavřít v pracovně a uvažovat o filosofických otázkách, zatímco jejich děti vedle v pokoji pláčou. Pouto mezi matkou a malým dítětem je tak silné, že převáží všechny ostatní myšlenkové úvahy. A když už by se někdy zdálo, že je o všechnu drobotinu postaráno a konečně bude dostatečný klid zaobírat se hlubšími starostmi, kritickým zkoumáním lidstva a hledáním pravdivosti poznání a smyslu života. BUCH! PRÁSK! Dítko stojí ve dveřích se zoufalým výrazem: "Maminko, už to nevydržím, potřebuju… Mamí, on mi ubližuje… Mamí, já mám žízeň… bojím se… je mi smutno… nechci být sám…" a s filosofováním je konec.

Filosofové odhalují tajemství světa a existence oproštěním se od každodenních starostí. Povznášejí se z jedné myšlenkové hladiny na druhou a vidí lidstvo z dálky jakoby nedotčeni nad tím vším. Cožpak mateřské pouto dovoluje ulítnout nad vlastní bytí? Možná na maličkou chvíli, ale pak se zas omotá kolem dokola snad ještě pevněji než předtím.

Filosofie je o soustavném hledání, zkoumání, touze. Matky nemohou být filosofové, protože smysl života již našly a všechny další odpovědi, hranice, domněnky, pravdy, budou vždy ovlivněny tímto poznáním.

(Článek je přiřazen k tématu týdne "Ticho")
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Váva Váva | 21. září 2011 v 10:02 | Reagovat

plně souhlasím ;) Krásně napsáno

2 signoraa signoraa | Web | 21. září 2011 v 10:18 | Reagovat

Báječně napsané a nelze než souhlasit.

3 (Ne)šílená Charlotte (Ne)šílená Charlotte | Web | 21. září 2011 v 11:17 | Reagovat

Nemůžu posoudit... I když, přemýšlím nad svou maminkou a malým bráškou... Jo, máš nejspíš pravdu.
Skvěle napsáno. :)

4 lucka345 lucka345 | Web | 21. září 2011 v 12:33 | Reagovat

Ale pozor! Jiná situace nastává, pokud začnou filozofovat sami děti. Matka je nucena se chca nechca přidat. V případě tří dětí tu máme rovnou filozofování kvadratické. A na to vem jed, kam se pak Pythagoras i se svým ansámblem hrabe! :-D

5 Mystery Girl Mystery Girl | Web | 21. září 2011 v 13:18 | Reagovat

[4]: hmm, něco na tom bude

6 *Nanna *Nanna | E-mail | Web | 21. září 2011 v 13:18 | Reagovat

Poslední odstavec je dojemný... :]

7 Eunice Eunice | Web | 21. září 2011 v 14:47 | Reagovat

Já mladý filosof ^^
... ale až vyrostu (:D) a budu mít děti (otřesná představa) určitě budu protivná, ošklivá a ještě jednou ošklivá ;)

8 Lin Lin | Web | 21. září 2011 v 16:21 | Reagovat

Jo je to přesné a trefné. Diagnoza: Matka.. Znám na vlastní kůži.

9 Dubious cat Dubious cat | Web | 21. září 2011 v 17:33 | Reagovat

proto radši filosofuji teď, pak už mi ot nikdo nedovolí:)

10 Kerria Kerria | Web | 21. září 2011 v 18:10 | Reagovat

Myslím, že filozofovat se dá kdykoliv, ostatně tento článek je toho jen důkazem. Mě se nejlíp filozofuje v kuchyni při vaření, jenže to zas nestíhám sepisovat, takže Kerriiny sebrané spisy nebudou.

11 Janinka Janinka | Web | 22. září 2011 v 21:03 | Reagovat

A už jsi někdy zkoušela vypnout? Ignorovat dětský řev? Já jo :D, ale filosovat se při tom stejně nedá...

12 Mami Mami | Web | 25. září 2011 v 22:59 | Reagovat

[10]: Jak o čem.

13 Mami Mami | Web | 25. září 2011 v 23:18 | Reagovat

Můj článek není o "filosofování" ve smyslu pokoušet se přemýšlet nad něčím, uvažovat, hrát si s myšlenkami, rozebírat otázky..., to s mateřstvím nekončí a mnohdy i začíná, ale článek se snaží navodit diskuzi o tom, že na opravdové hlubší zamyšlení nad otázkami klasické filosofie je potřeba odpoutat se od věcí světských. Od všeho ostatního materiálního či duchovního se odpoutat dá, ale od vlastního dítěte nikoli.

14 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 8. října 2011 v 15:28 | Reagovat

Perfektně trefné.

Malé stvoření se připravuje na maminkovskou roli. Jestliže je něco, co ví přesně, je to, že má děti nejraději. A což teprve takové malé, chlupaté děti! Vím - začneš mi to vyvracet. Ne, počkat, ty jsi vlastně Mamí, ty mi nic vyvracet nebudeš! Protože znáš základní postulát...

Jednou, v restauraci, jedna paní poslala maminku s křičícím dítětem pryč. Prý ať si ho odnese. Maminka - rázná žena, přesvědčená, mateřsky pevná ve svých rozhodnutích - se optala (nahlas) zda-li měla někdy děti. "Jo," ozvalo se. "A nikdy neřvaly, viďte?!" "Ne," bylo odpovědí. "Tak jděte laskavě do prdele!" Tak.
Udělala bys to samé?
Já áno.
Ani jsem si nevšimlo, že by tam dítě křičelo... Tak přirozený je to pro mě zvuk.
Do prdele s takovými lidmi-paliči výtisků malého prince.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama